Nejsme uzavřenou komunitou, ale živým společenstvím bratří a sester v Kristu, otevřeným všem lidem bez rozdílu. Daří se nám pořádat i několik větších akcí pro širokou veřejnost jako je LaViNa a Adventní koncert v našem kostele. Je pro nás důležité i nadále udržovat stálý kontakt s členy sboru, kteří se nemohou pravidelně zúčastňovat sborového života, a to formou pastoračních návštěv jak v domácnostech, nemocnicích, tak i v domovech pro seniory.
Pastoři
Karl Sikora, vikář do roku 1915
Josef Firla, vikář 1915 – 1918
Georg Badura, pastor sboru 1920 – 1923 (vikář), 1923 – 1948
Józef Fierla, pastor sboru 1948 – 1953
Vladislav Santarius, pastor sboru 1954 – 1956
Wilhelm Stonawski, pastor sboru 1957 – 1976
Lidia Szlauer, farářka sboru 1978 – 1988
Vilém Szlauer, pastor sboru 1989 – 2000
Jan Kowalczyk, vikář 1997 – 2003
Roman Brzezina, pastor sboru 2003 – do současnosti
Historie
Teprve Toleranční patent přinesl po roce 1781 i na bohumínsku svobodu náboženského vyznání a vytvořil podmínky pro nové formování evangelických rodin.
V Šunychlu – Bohumíně se první evangelické bohoslužby konaly až 4. prosince 1887. Proběhly v tehdejší škole blízko nádraží. Roku 1888 se zdejší evangelíci ustanovili jako kazatelská stanice evangelického sboru v Orlové. Evangelické bohoslužby vykonával ve zmíněné škole až do roku učitel náboženství Richard Fritsche z Těšína. Později byli odsud evangelíci vykázáni a museli bohoslužby konat v hostinci Moritze Saffiera. Bohoslužby se konaly 1. neděli v měsíci a ve Velký pátek, celkem 13-krát ročně. Na přímluvu moravsko-slezského evangelického superintendenta faráře Dr. Theodora Haase a na základě podpory spolků i jednotlivců byla v roce 1900 zahájena stavba evangelického kostela na dnešní Štefánikově ulici. Pozemek na stavbu kostela v Bohumíně – Šunychlu daroval hrabě Heinrich Larisch – Mönnich. Samotnou stavbu kostela podle plánů vypracovaných brněnským architektem Juliem Leischnigem realizoval bohumínský stavitel Josef Berger. Celkové náklady se pohybovaly ve výši zhruba 60 tisíc korun. Část potřebných finančních prostředků kromě obecního zastupitelstva, místních průmyslníků a věřících darovali také věřící z Nizozemí, Německa, nejvíce však přispěl Spolek Gustava – Adolfa. Slavnostní posvěcení kostela vystavěného ve tvaru latinského kříže v novogotickém stylu, tzv. typ backstein gotiky z červených neomítaných cihel, se uskutečnilo 15. října 1901. V roce 1922 se bohumínský sbor stal samostatným farním sborem s vlastním farářem. V roce 1926 byla postavena pěkná fara vedle kostela. Jak stojí v Pamětní knize města Bohumína z roku 1925, Evangelický farní úřad v Novém Bohumíně tehdy pečoval asi o 1000 farníků. Ti byli ze dvou třetin Němci a takřka z jedné třetiny Poláci.
Bohumínský sbor procházel různými obdobími pokoje i nepokoje. Po druhé světové válce to vypadalo, že místní členové sboru nebudou moci užívat kostel, jenž byl zabaven jako německý konfiskát. V 70. letech byl zdevastovaný kostel vrácen zpět, generální oprava byla dokončena v roce 1974, oprava farní budovy proběhla až v roce 1991. Díky Boží pomoci může být živým farním sborem až dodnes.